Naše vize

Vize pro Hradec Králové

Urbanistický rozvoj Hradce Králové je jednou z nejdůležitějších otázek života v našem městě. Je třeba k němu přistupovat s pokorou a respektem, s respektem k tradici Salonu republiky, špičkové architektuře a urbanistickým vizím Jana Kotěry, Josefa Gočára a dalších architektů první republiky i následných období. Zároveň bychom se neměli bát město otevřít kvalitní moderní architektuře a na odkaz Salonu republiky co nejplnohodnotněji navázat.

Hlavní priority současnosti

Urbanistický rozvoj Hradce a investiční akce realizované či připravované městem nebo Královéhradeckým krajem přirozeně provází zájem obyvatel Hradce, a je to tak dobře. Jak jsou tedy nejdůležitější veřejné investiční akce současnosti a jakou mají perspektivu?

Benešova třída

Byla úspěšně dokončena první část revitalizace Benešovy třídy, ve které bylo z dotací proinvestováno přes 200 milionů Kč. V revitalizaci Benešovy třídy pokračovat je třeba co nejrychleji pokračovat.
Nyní (duben 2021) by měly být posbírány všechny potřebné souhlasy majitelů bytových jednotek. Město tedy může zažádat o územní rozhodnutí pro rekonstrukci třídy a nic by nemělo bránit zisku územního rozhodnutí na zbývající čtyři etapy revitalizace nejlidnatější ulice v Hradci Králové. Nicméně územní řízení je první fází celého stavebního procesu, poté bude zpracován projekt pro stavební povolení a následně bude vydáno stavební povolení, které zahájí samotnou revitalizaci Benešovy třídy. Celý tento proces směřuje zahájení revitalizace na rok 2023. Město musí usilovat o to, aby se podařilo podobně jako v případě první části rekonstrukce, pokrýt co nejvíce stavebních nákladů z dotací. Pokud se to nepodaří, bude na rozhodnutí vedení města, zda náklady na rekonstrukci pokrýt z městského rozpočtu nebo formou dlouhodobého úvěru. V případě Benešovy třídy není prosto na populistické a nerealistické sliby, jakékoli vedení města musí především svou prací zodpovídat za perfektní přípravu všech fází reviltalizace a usilovat o co nejvyšší dotace, protože „dluh“, který existuje vůči obyvatelům této nejlidantější části Hardce Králové, již dosáhl svého maxima.

Velké náměstí

Velké náměstí pro Hradec klasickou siluetu hradeckých věží, nicméně jeho současný stav je tristní.
Když tam jdete, určitě si řeknete, proč to tak je? Proč s tím někdo něco nedělá?
Při plánování rekonstrukce město zadalo čtyřem architektonickým týmům zpracování architektonické studie rekonstrukce Velkého náměstí. Ještě před tím nechalo zpracovat dopravní průzkumy, ze kterých vyplynuly požadavky na dopravu a nezbytný počet parkovacích míst oproti současnému stavu tak, aby Velké náměstí nebylo parkovištěm, ale aby bylo zajištěno krátkodobé parkování a dopravní obsluha restaurací a obchodů. Hradecká veřejnost měla možnost se s vypracovanými studiemi architektů seznámit a vyjádřit se k nim. Městem byl vybrán vítězný architektonický návrh a poté město přikročilo k získání územního rozhodnutí a stavebního povolení, které jsou pro rekonstrukci potřeba. Bez těchto povolení Velké náměstí zrekonstruovat nelze, můžeme ho jen záplatovat, protože k záplatám děr žádné povolení není potřeba. Město tedy podalo žádost o vydání územního rozhodnutí, které bylo vydáno. Proti vydanému územnímu rozhodnutí však bylo podáno některými majiteli domů na Velkém náměstí odvolání kvůli tzv. podjatosti hradeckého stavebního úřadu a vydání územního rozhodnutí se na mnoho let zaseklo.
Vláda koalice ODS, ANO a ZpHZ začala po převzetí moci v roce 2018 připravovat projekt postupné opravy Velkého náměstí, a především plán podzemního parkování v oblasti mariánského kostela. Do celého projektu město bezhlavě investovalo obrovské prostředky.
Jsme přesvědčeni, že dopravní obslužnost a parkování v centru města musí být řešeno jiným způsobem, proto jsme na jaře roku 2021 na základě materiálu architekta Chmelíka zahájili širokou diskusi na téma alternativy podzemního parkování v historickém srdci Hradec Králové. (viz materiály)
Naším cíle je, aby náměstí žilo, aby bylo místem přirozeného setkávání se, aby se zde organizovaly akce, které budou stmelovat naši hradeckou komunitu. Takové Velké náměstí si přejeme.

Fotbalový stadion Malšovice

S nástupem nové městské vlády (ODS, ANO, ZpHZ) na podzim 2018 došlo k opuštění projektu, pro nějž sami zástupci ANO a ODS v předchozím období hlasovali. Vedení města se vydalo cestou metody „design and build“ a zároveň vybralo správce stavby, firmu Arcadis za více než 30 mil. Kč. Nakonec v březnu 2021 zastupitelstvo schválilo projekt Malšovického stadionu, avšak s poměrně zásadními kritickými výtkami ze strany opozice směřujícími k nedostatečně připravené smluvní dokumentaci, nejasnostem s ohledem na územní rozhodnutí a stavební povolení, které bylo vydáno na původní projekt, a také s obavami z velkého objemu budoucích víceprací.
Společně s výstavbou stadionu je třeba systematicky řešit hradecký fotbal, včetně spolupráce se soukromými partnery a sponzory.

Oblast křižovatky Mileta – kampus UHK, kampus UK a Fakultní nemocnice

Oblast kolem křižovatky Mileta se v budoucnu stane jedním z pulsujících moderních uzlů Hradce Králové. Budou se zde pohybovat tisíce lidí za prací, za studiem či dalšími potřebami. Zdá se, že započetí výstavby křižovatky Mileta by v roce 2022 nemělo už nic stát v cestě, nicméně obrovským problémem stále zůstává nedopracované napojení konceptu křižovatky a Benešovy třídy.
Pozemky, na kterých je v současné době parkoviště pro UHK, by bylo možné ve spolupráci mezi městem, krajem a univerzitou využít pro výstavbu dalších univerzitních budov dle existující studie. Parkování v areálu UHK by bylo vhodné přesunout z venkovních ploch do parkovacích domů.
Zároveň je potřeba zdůraznit, že celý prostor obou univerzitních areálů a fakultní nemocnice (zejména plánované výstavby kliniky infekčních nemocí) musí dostat koncepční uchopení, tedy musí být vypracována územní studie, která byla vedením města přislíbena na sklonku roku 2018. Nic se však neděje. Jednotlivé projekty se vedle sebe rozvíjejí, aniž by docházelo k tak potřebné komunikaci s ohledem na styčné plochy všech plánovaných investičních záměrů UK, FNHK a UHK a dalších investic v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém horizontu.

Zdroj: architekti chmelik & partneři

Strategické vize pro urbanistický rozvoj v Hradci Králové

Vedle aktuálních projektů, které je třeba urgentně řešit, je potřeba se zabývat i střednědobými a dlouhodobými strategickými plány a vizemi, tak aby se Hradec rozvíjel jak v souladu s jeho historickými a urbanistickými tradicemi, tak v souladu s trendy moderní architektury a urbanismu. Musíme se starat o to, aby se nám a našim dětem v Hradci kvalitně žilo i za desítky let. Rozvojové vize města představují zároveň základ ekonomické prosperity, rozvoj pracovních příležitostí a upevňování pozice Hradce Králové jako jednoho z center vzdělanosti. Vize jsou sice leckdy časově vzdálené, ale představují cíle, ke kterým má směřovat územní plánování města, příliv zodpovědných investorů a motivace pro kvalifikované odborníky i běžné obyvatele žít a pracovat právě v Hradci Králové.

Dálnice D11 a rychlostní silnice R35

Město musí maximálně podporovat co nejrychlejší výstavbu jak dálnice D11, tak rychlostní silnice R35, které staví Ředitelství silnic a dálnic v rámci výstavby celostátní sítě dálnic a rychlostních silnic. Obě komunikace budou velkým přínosem jak pro Hradec, tak pro celý Královéhradecký kraj.
Zejména dokončení výstavby části rychlostní silnice R35 z Opatovic do obce Časy o délce přibližně 13 km velmi uvolní tranzitní dopravě přes Hradec. Předpokládaný termín dokončení tohoto úseku je v roce 2022, velmi brzy tedy můžeme očekávat první zlepšení dopravy v Hradci. Rychle běží také výstavba D11 směrem na Jaroměř. Předpokládá se, že celý úsek dálnice D11 z Hradce Králové přes Smiřice do Jaroměře bude dokončen v prosince 2021.

Severní a jižní tangenta a tzv. jižní propojka

O tzv. severní a jižní tangentě (jinými slovy severním a jižním obchvatu) se hodně hovoří a jsou zakotveny v nově připravovaném hradeckém územním plánu. Obě tangenty vytvoří podstatnou část obchvatu centra Hradce, někdy rovněž nazývaného třetím hradeckým okruhem. Stavby bude provádět a financovat Ředitelství silnic a dálnic, a jsou důležité proto, abychom z centra města a zejména z druhého městského okruhu odvedly nákladní auta a osobní vozidla, která Hradcem jen projíždějí. Je dobré si uvědomit, že hluk a dopravní zplodiny z druhého městského okruhu zasahují více než polovinu hradeckých obyvatel. Až se obě tangenty dostaví, z druhého hradeckého okruhu zmizí spousta vozidel a stanou se z nich mnohem klidnější městské bulváry, na kterých se bude skutečně žít a nejen projíždět autem. Severní tangenta je rovněž klíčová pro rozvoj hradeckého letiště a průmyslové zóny letiště a skladištní oblasti. Bez její existence nebude tato oblast přístupná pro nákladní dopravu a nebude se moci rozvíjet.
Tzv. jižní propojka je krátká silnice mezi Vysokou nad Labem a Opatovicemi, která podstatně zjednoduší napojení na Pardubice a Prahu. Nebudeme muset složitě projíždět Opatovicemi, jako je tomu dnes. To není dlouhodobě dobré řešení. I jižní propojka je uvedena v nově připravovaném hradeckém územním plánu.

Hradecké letiště a průmyslová zóna letiště

Hradecké letiště a s ním související průmyslová zóna skrývá velký potenciál, zároveň ale nechceme, aby nás letištní provoz příliš rušil. Zásadní věcí je letiště jako takové uchovat, protože existence letiště garantuje zajímavost Hradce pro leteckou dopravu a je to jeden z důvodů, proč je Hradec na dopravní mapě Evropy. Letiště je třeba optimálně využít pro vědu, výzkum, inovace, leteckou výrobu a přiměřenou leteckou dopravu. Zajímavé je rovněž sportovní a rekreační letectví a volnočasové aktivity spojené s letištěm, které už dávno nejsou jen pro úzkou skupinu lidi.
Rozvojová zóna letiště představuje velikou šanci pro to, aby se v Hradci Králové vytvořilo další krystalizační jádro rozvoje – skutečně nová městská čtvrť, kde vedle průmyslu mohou vznikat atraktivní objekty pro podnikání a další funkce související s letectvím, které by mohly využít i stávající vzletovou a přistávací dráhu. Nabízí se rovněž spolupráce s vysokými školami. Při přípravě průmyslové zóny je třeba se zaměřit na podniky s vysokým podílem technologií a inovací. Žádnou montovnu založenou na levné pracovní síle samozřejmě na letišti nechceme. V souvislosti s průmyslovou zónou město jedná se státní agenturou CzechInvest o dotaci na infrastrukturu průmyslové zóny v neletové části letiště v řádech stovek milionů korun. V případě, že se podaří dotaci získat a bude postavena severní tangenta a letiště se napojí na dálniční sít, může se stát centrem podnikání, technologií a inovací nejen v Hradci, ale v celém Královéhradeckém kraji.

Vysokorychlostní železniční spojení do Prahy a Polska

Na celostátní úrovni se připravuje výstavba vysokorychlostních tratí v České republice, v rámci které budou zmodernizovány stávající tratě s navýšením rychlosti až na 200 km/h nebo postaveny nové železniční trati s rychlostí až 350 km/h. Na konci roku 2020 přišla pro Hradec králové velmi dobrá zpráva, která je výsledkem intenzivních jednání mezi primátorem Hradce Králové (mj. Z. Finkem) a představiteli našich partnerských měst Walbrzych a Wroclaw. Trasa vysokorychlostní trati s označením VRT 5 z Prahy do Polska povede právě přes Hradec Králové, který uspěl v pomyslném souboji o trasování s Libercem. Správa železnic hledá zpracovatele studie proveditelnosti VRT do Polska.
První úsek vysokorychlostní trati by se měl začít stavět po roce 2025 v úseku Praha – Poříčany, pokračování dále na Hradec a do Polska je ve výhledu po roce 2040. I když jde o projekt na příští desítky let, stojí za to se zasnít a představit si, že do Prahy dojedeme za 20 minut, do Krkonoš za 15 minut nebo za necelou hodinu do Polska.

Velké náměstí - Severní terasy - Žižkovy sady - Gayerova kasárna - Zóna Aldis

Revitalizací Velkého náměstí, rekonstrukcí Severních teras, úpravou Žižkových sadů, přestavbou lokality Gayerových kasáren a dokončením zóny Aldis dojde k revitalizaci a propojení velké části městského prostoru, který dostane zcela novou podobu, ožije vzájemně prostupujícími se zónami a vytvoří nový prostor pro práci i trávení volného času. O revitalizaci Velkého náměstí jsme již výše psali. Pro rekonstrukci Severních teras a úpravy Žižkových sadů byly zpracovány architektonické studie a je připravována dokumentace pro vydání územního rozhodnutí. Nejblíže ke své realizaci je revitalizace prostoru Gayerových kasáren. V zóně Aldis dojde k velkému posunu dokončem výstavby Regionálního centra Československé obchodní banky pro střední a východní Evropu. Rozhodnutí banky jít se svým centrem do Hradce a nikoliv do konkurenčních Pardubic je pro Hradec velký úspěch. V zóně Aldis se nabízí výstavba dalších kanceláří nebo bytových domů. Společně s výstavbou lávky mezi zónou Aldis a druhým břehem řeky se propojí městské části a vytvoří se podmínky pro vybudování páteřní cyklostezky centrem města. Dalším tématem zóny Aldis je rekonstrukce atletického areálu Sokola spojená s vytvořením dalších parkovacích míst.

Dostupné bydlení v Hradci

Hradec by se měl zasadit o zajištění bydlení pro co nejvíce z těch, pro které bydlení není dostupné, zejména pro mladé rodiny a seniory. Takovým bydlením by mohlo být např. nájemní nebo družstevní bydlení v bytech, které budou postaveny městem anebo ve spolupráci města se soukromým partnerem. Jak v případě nájemního, tak v případě družstevního bydlení bude po dostavbě bytů možno byty poskytnout potřebným hradeckým občanům. Byty by mohly být městem postaveny např. na městských pozemcích v zóně Aldis, případně v tzv. severní zóně (území mezi ulicí Pouchovskou, Akademika Bedrny, Piletickým potokem a železniční tratí). V případě pečlivé přípravy výstavby bytů na pozemcích města a při využití dotací nebo levného bankovního financování pak výstavba dostupného bydlení nemusí znamenat podstatný zásah do finančních výdajů městského rozpočtu.

Víceúčelová sportovní hala pro míčové hry a další halové sporty

Hradec by si zasloužil prvotřídní víceúčelovou sportovní halu pro míčové hry a další halové sporty. V Hradci Králové je několik hal či tělocvičen, ale postupně stárnou. Pro umístnění nové haly se nabízí několik pozemků, včetně možného řešení propojení se s UHK a společného využití plánované haly v prostoru kampusu Na Soutoku.

Regenerace a rozvoj lokality bývalé Koželužny v Kuklenách

Území bývalé Koželužny a okolní prostor v Kuklenách je potenciálně zajímavým územím, a to zejména pro bydlení. Město by se mělo aktivně podílet na revitalizaci tohoto území a jeho přípravě pro výstavbu nových bytů. V lokalitě rovněž město plánuje výstavbu domu s pečovatelskou službou. Součástí revitalizace je také úprava břehů Labského náhonu a výstavba dvou nových parků, pro které již bylo vydáno stavební povolení, a které byly oceněny v soutěži Projekt roku.

Lesopark na Moravském předměstí a kopec Svatého Jana

Město nechalo zpracovat architektonickou studii na plánovaný lesopark na Moravském předměstí od křižovatky ulic Štefánikova a Palachova až pod kopec Svatého Jana. Do budoucna by tu mohla vzniknout odpočinková zóna. V této souvislosti je rovněž třeba řešit využití střední části kopce Svatého Jana a vyhlídkové místo Rozárku. Mnozí z nás pamatují časy, kdyz tam byla sjezdovka s umělým povrchem, dnes je toto krásné místo nevyužito. V současnosti se nabízí soukromý projekt, který má v úmyslu právě návrat lyžování pomocí moderních technologií včetně restaurace a zázemí. Budoucí stavby na Rozárce je pak třeba vhodně zakomponovat do současného prostředí formovaného zejména vodárenskou věží, která je národní technickou památkou, a budovami hvězdárny.

Další koupaliště pro Hradečáky

Koupaliště na Flošně je úspěšným projektem, ročně jej navštíví přes sto tisíc návštěvníků, a to nejen z Hradce. Koupaliště je často plné k prasknutí a je tedy načase přemýšlet o dalším koupališti, které doplní Flošnu i koupání v hradeckých písnících. Oproti městskému typu koupaliště na Flošně se nabízí například přírodní typ biotopového koupaliště v blízkosti Labe nebo Orlice.

Splavnění Labe Hradec - Pardubice pro rekreační plavbu

Splavnění Labe mezi Hradcem a Pardubicemi pro rekreační plavbu se může zdát složitým projektem, ale nemusí tomu tak být. Kdo splul Labe alespoň od jezu ve Vysoké nad Labem do Pardubic ví, že je to velmi příjemný zážitek. Ani nevíte, že plujete v těsné blízkosti dvou stotisícových měst. Je třeba se domluvit s Pardubicemi a projekt společně podpořit.
Pro splavnění bude nutno vybudovat lodní výtah na jezu ve Vysoké nad Labem a prohloubit koryto Labe pod jezem. Náklady na lodní výtah podle prvních studií nepřevýší desítky milionů korun. Mohly by být hrazeny z rozpočtu Ředitelství vodních cest a Povodí Labe. Kotviště se nabízejí například vedle Pardubic v Kuněticích s návštěvou blízkého hradu Kunětická hora, a v Hradci třeba u soutoku u areálu hradecké univerzity. Až tam bychom mohli lodí doplout.